Pilu založil r. 1865 Josef Nesvadba. Výroba byla zaměřena na soustružení dřevěných součástek pro textilní průmysl.
Roku 1923 Josef Nesvadba zemřel a továrnu převzala dcera Anna Nesvadbová, později provdaná za jilemnického továrníka Matěje Krause.
Od svého vzniku až do znárodnění to byla jediná česká firma v okolí a po celou dobu nesla jméno svého zakladatele.19. prosince 1925 o páté hodině ráno vypukl požár v sušárně, následkem toho shořela do základu struhárna s turbínou, částečně pila a veškeré zásoby dřeva. Škoda na majetku byla nevyčíslitelná. Znovu vystavené části provozu se dochovaly zhruba v téže podobě do dnešních dnů.
V roce 1936 se začalo s vývozem zboží do Indie a dalších zemí. V závodě pracovalo na dvě směny 42 dělníků a dělnic. Zhotovovali nejrůznější potřeby pro domácnost, textilní průmysl – karty na listovkové stroje, vřetena, křídlovky a cívky mnoha druhů. Z dalšího sortimentu firma nabízela - vyfukovače prachu, ebenové klávesy, pípy z bukového a švestkového dřeva, barvířské hole pro Egypt.
Za druhé světové války vývoz ustal a přešlo se na válečnou výrobu - rukojeti ke granátům, tácky pod sklenice do ponorek a válečné hračky. Po válce r. 1946 se firma vrátila k původní nabídce, ale jen do roku 1948, kdy byl provoz znárodněn.
Po střídavém vedení různými státními podniky zaměřenými na zpracování dřeva a kovovýrobu došlo koncem 80. let k úpadku výroby a chátrání objektu. Na žádost Matěje Krause, syna tehdejších vlastníků, byl majetek r. 1992 v restituci navrácen. Došlo k obnovení dřevařské a truhlářské výroby, modernizaci vybavení. Nyní pokračujme v hrdém odkazu našich předchůdců.
